31. 12. 2022
Návrh sídliště, varianta A. Převzato z dokumentace k EIA.
Když se nepodařilo uchránit Růžové pole před výstavbou Glóbusu, byla jeho jižní část dočasně ušetřena jako územní rezerva. V minulém roce ale město změnou územního plánu tuto plochu změnilo na stavební parcelu. Jejím novým vlastníkem se stala česká pobočka finské firmy YIT a nedávno jsme se dozvěděli, co chce na svém novém pozemku postavit.
Na první pohled návrh nevypadá špatně. Iluze volné krajiny bude stejně zničena stavbou Glóbusu a ze zbytku pole se tak stane “oblast za obchoďákem”, kam by asi stejně nikdo nechodil. Developer zde plánuje vybudovat 11 nebo 12 šesti až osmipatrových bytových domů, celkem pro cca 1400 lidí, mateřskou školku a nějaký malý komerční prostor. Proč ne, je dobře, že developer myslí na občanskou vybavenost. Návrh navíc počítá i s veřejným prostorem určeným pro lidi, což v našem městě, kde se pod krycím názvem veřejný prostor obvykle staví parkoviště, představuje osvěžující změnu. Přínosné je i to, že návrh myslí na minimalizaci světelného znečištění.
I tak zde ale nacházíme problémy.
Především stavbou v této lokalitě vznikne do značné míry izolovaná oblast, která bude jen těžko fungovat jako součást města. Možná by se to dalo přirovnat ke kladenské Korei. Bude to svět, uzavřený mezi obchodní dům (pravda, skrytý za parkem), průmyslovou zónu, les a dálniční přivaděč. Projekt zde nemyslí na žádnou kulturu ani komunitní centrum, bude se tedy jednat o místo, kde lidé nežijí, jen se tam chodí vyspat. A ráno vyrazí za prací, nejspíš do Prahy – ostatně představitel společnosti sám v rozhovoru prohlásil, že Kladno chápe jako širší Prahu.
Teď jde o to, jak se tam dostanou. Projekt pochopitelně řeší napojení na okolní silnice a zahrnuje asi 900 parkovacích míst. Jenže pět let po jeho plánovaném dokončení, v roce 2035, má být v Evropě ukončena výroba aut se spalovacím motorem. Projekt sice počítá s možností budoucí instalace nabíjecích stanic pro elektromobily, ale sám je neobsahuje, což by v dnešní době měl. A hlavně, nedá se počítat s tím, že elektromobilů bude tolik, jako dnes osobních aut. V budoucnosti bude mnohem důležitější veřejná doprava. Projekt by měl už dnes řešit spojení veřejnou dopravou s kladenským nádražím. Z tohoto hlediska je dobře, že projekt počítá s možností autobusové dopravy. My jen dodáváme, že se nejedná o možnost, ale nutnost.
Už jsme developera pochválili za umístění školky. Ale školkou život nekončí. Podle Českého statistického úřadu tvoří děti od šesti do čtrnácti let necelých 10% populace. Odhadněme tedy, že na plánovaném sídlišti jich bude bydlet 130. To znamená buď jednu malou školu přímo na sídlišti, nebo nárok na nějaké třídy navíc jinde ve městě, kam by děti měly mít možnost bez problémů dojet autobusem. Pokud developer sám školu nestaví, měl by alespoň přispět městu na potřebné rozšíření jiné školy.
Dále, 1400 lidí bude potřebovat lékaře. Bylo by vhodné, kdyby se na sídlišti počítalo přinejmenším s ordinací praktického lékaře, dětského lékaře a zubaře.
Návrh sídliště, varianta B. Převzato z dokumentace k EIA.
Plánované domy mají být připojeny na centrální zásobování teplem. To je na jednu stranu logická volba, na druhou stranu je třeba si uvědomit, že Kladno teplem zásobuje elektrárna, která spaluje uhlí. To znamená, že během patnácti let ji čeká buď zásadní změna technologie, nebo ukončení činnosti.
Představitel společnosti YIT mluvil o mladých rodinách, které chtějí bydlet blíže přírodě mimo ruch velkoměsta. Bohužel, pro ně toto bydlení nebude. Podle podkladů k EIA budou fasády domů u budoucí silnice I/61, spojující dálnice D6 a D7, vystaveny nadlimitnímu hluku, kvůli kterému bude nutno zajistit větrání bytů jinak, než okny.
Na druhou stranu je možné, že v důsledku výše zmiňovaného ukončení výroby aut se spalovacími motory na té silnici nebude takový provoz, jaký se dnes očekává…
Celkově se tento projekt dá shrnout jako štěstí v neštěstí. Když už se v této lokalitě má stavět, toto řešení má řadu pozitivních vlastností. A některé negativní. Ale mohlo to dopadnout i hůř.