8. 10. 2014
Jak zařídit, aby každá domácnost ušetřila za svoz odpadu? Aby kolem popelnic bylo méně zápachu z hniloby a méně všelijakých zvířátek? Aby se něco udělalo jak pro lidi, tak pro přírodu? Řešení není těžké – svoz bioodpadu. SZ Kladno představuje jeden ze svých programových bodů pro komunální volby.
Strana zelených Kladno se chce zasadit o to, aby byl bioodpad, neboli biologicky rozložitelný komunální odpad (BRKO), svážen z celého Kladna, tedy i sídlišť, a to celoročně. Obyvatelé města tím získají mnoho výhod.
Současný stav, kdy bioodpad končí ve stejných kontejnerech jako směsný odpad, je pro domácnosti nevýhodný ekonomicky – pokud by bylo možné bioodpad třídit do příslušných kontejnerů, ubylo by domácnostem odpadu, za jehož svoz platí poplatky, a tím by ušetřily. Podle odhadů bioodpad tvoří 30–50 % hmotnosti odpadů domácnosti, tolik tedy lze na svozu ušetřit. Efektivní třídění bioodpadu také uleví čističkám odpadních vod, což zase ušetří nemalé peníze městu.
Výhody tím nekončí, právě biosložka je tím, co podléhá hnilobě a činí okolí popelnic nepříjemným a špinavým místem – láká hmyz, hlodavce a další zvířata, poskytuje životní prostor mnoha bakteriím. Třídění tak snižuje rizika pro zdraví lidí.
Podstatnou výhodou třídění je i to, že bioodpady lze v kompostárně snadno přeměnit na humusové látky a lze je dále používat jako hnojivo. To je k přírodě mnohem šetrnější řešení, než výroba a používání průmyslových hnojiv.
Třídění bioodpadu představuje pro městskou pokladnu náklady navíc – je třeba přistavit speciální popelnice a zajistit jejich svoz. Tyto náklady však opět snižují pozitivní efekty třídění bioodpadu: ušetří se na skládkovném (méně směsného odpadu, méně poplatků), lze počítat s příjmem za prodej takto vzniklého kompostu, navíc lze využít a zpeněžit vznikající bioplyn (metan), ušetří se za údržby čističek odpadních vod (u bioodpadu na skládkách dochází k tzv. výluhu, kdy se část odpadu dostává do vody a ta pak zatěžuje čističky).
V některých městech již bylo třídění bioodpadu zavedeno a přineslo dobré zkušenosti – například v České Lípě nebo Hlučíně. Na Kladně je v současnosti bioodpad svážen pouze v několika měsících a pouze na několika místech, především ze čtvrtí s rodinnými domy. To je ale nedostatečné, bioodpad není pouze odpad ze zahrádek, patří sem jakýkoli biologicky rozložitelný odpad (papír, dřevo, zbytky jídel – kromě masa, čaje, kávy a další).
V koláži byla využita fotografie z české Wikipedie od autora ŠJů