9. 10. 2014
Není těžké shodnout se na tom, že kvalitní školství je jeden ze základních ukazatelů dobrého fungování města. Mnohem složitější je ale vysvětlit, co si pod tímto pojmem představit a jak se kvalitních škol dobrat. Zaměříme-li se na stav školství v Kladně, je třeba zamyslet se nad následujícími body:
1. Podpora škol v jejich aktivitách
Vypadá to až malicherně, vždyť školy si město finančně zajišťuje, tak co můžeme ještě chtít? Přitom ale nasypáním peněz do školní kasy by zájem města končit neměl.
Pocit sounáležitosti mezi učiteli, žáky a veřejností vytváří z obyvatel města společenství, jež k sobě cítí solidaritu, je mnohem lépe schopno se dohodnout na některých závažných věcech a učí se sdílet své hodnoty. Pokud se taková vzájemnost pěstuje, občané se nakonec neomezí jen na to, aby jednou za čtyři roky přišli k volbám, ale přirozeně se začnou o své životní prostředí (myšleno prostředí, v němž žijí) zajímat i jindy. Město by se proto mělo zajímat o to, čeho žáci ve školách dosáhli, a podporovat další aktivity svých škol. Ruku na srdce: kolikrát jste se dočetli o úspěších kladenských žáků v soutěžích? Kolik školních aktivit kladenských žáků znáte?
2. Podpora zakládání alternativních škol
Nejlépe své děti znají jejich rodiče. A proto často vědí, že jejich dítě nebude v klasické škole spokojené, chtějí rozvíjet některé jeho specifické schopnosti či mají další dobré důvody, proč hodlají dát přednost alternativnímu způsobu vzdělávání (Montessori, lesní školky a školy, waldorfský systém apod.). Tyto „jiné“ školy nejen podpoří soutěživost místních škol v kvalitě a zdravém „boji o žáka,“ ale především přispějí k tomu, že v našem městě vyrostou lidé s pestrými zkušenostmi a schopnostmi a zcela jedinečné osobnosti. A právě takové osobnosti dělají město zajímavým a živým.
Je však na druhé straně potřeba upozornit, že naprosto nesouhlasíme se segregací žáků do tzv. praktických škol. Ty naopak brání sdílení zkušeností mezi dětmi, k nimž patří i setkání se spolužáky, kteří se nevyvíjejí přesně podle „tabulek“. Ochuzují děti například o zážitek pomoci slabšímu – ať již pomohou samy, nebo vidí takový příklad u své učitelky. Dětem vyčleněným do takových škol je ztížen start do života nedostatečným vzděláním a navíc jsou poznamenány jako „vyřazené děti.“ Řešení situace kolem praktických škol je nutno hledat v úpravě systému školství a ve vzdělávání učitelů.
3. Podpora diverzity obyvatelstva = pestrost zkušeností
Ano, i pestré složení obyvatelstva souvisí se školstvím. Město, které nabízí pracovní příležitosti v mnoha oblastech lidské aktivity, přiláká k životu pestré obyvatelstvo, tím myslíme vzdělanostně i národnostně. A tato rozmanitost zaručuje, že se ve školách budou setkávat děti i učitelé z různých prostředí a s různými zkušenostmi, jež si pak mohou předávat a jež mohou stimulovat k dalšímu poznávání. Školská politika proto úzce souvisí i s politikou města v oblasti pracovních příležitostí a ekonomického rozvoje.
4. Střední školy nás také zajímají
Podporujeme nejen zdejší gymnázium. To je bezpochyby nutné v Kladně udržet a podporovat, neboť vychovává pozdější vysokoškoláky. Je důležité, aby tito vzdělaní mladí lidé měli ke svému městu vztah.
Kladno i Středočeský kraj, do jehož pravomocí péče o střední a vysoké školství spadá, ale musejí vnímat jako nezbytné, aby se zde rozvíjelo také odborné střední školství. Celostátním problémem je stav odborných učilišť a skomírajících učebních oborů. Řešení bohužel nespočívá jen v tom, že stát „nalije“ do těchto oborů peníze. Mnohem výhodnější je podporovat spolupráci odborných škol a učilišť s firmami a vznik tzv. firemního školství. Opět zde přitom narážíme na to, že takové řešení je ale možné pouze v případě, že město bude stimulovat pestrost i v dalších oblastech, jež souvisejí s pracovním trhem.
5. Vysoké školy na Kladně?
Na Kladně působí vysoké školy, dnes jde o dvě pobočky pražských vysokých škol (veřejné ČVUT a soukromé Vysoké školy finanční a správní). Třetí vysoká škola, původně kladenská, Středočeský vysokoškolský institut, se sloučil s jinou pražskou soukromou vysokou školou a ukončuje svou samostatnou činnost.
Ačkoli je českým trendem podporovat regionální vysoké školy, není, myslíme, vhodné činit tak za každou cenu a stimulovat bez důkladného uvážení vznik další takové vysoké školy. Je nutné velmi pečlivě zvažovat, zda finanční prostředky na podporu těchto škol není možné využít účelněji jinde. Kladno zaostává za ostatními městy v péči o své kulturní dědictví, čímž máme na mysli například své industriální památky. Ty je třeba nejen „konzervovat“, ale také uvést do obecného povědomí. A to nejde jinak, nežli s kvalitním výzkumem. A právě zde mohou pomoci finanční prostředky určené na vzdělání a výzkum. Podpořme proto v první řadě odborníky, kteří nám, Kladeňanům, pomohou poznat svou minulost.
Na druhé straně kvalitní vysoké školství znamená velký zdroj vzdělaných a kultivovaných lidí, kteří potenciálně mohou získat kvalitní zaměstnání, dobré příjmy a mohou tak podpořit pestrý život v Kladně. Takoví lidé podpoří jistě místní podniky všeho druhu – kulturní i sportovní, podpoří zdejší obchody a infrastrukturu. Kladno se ovšem musí postarat, aby takovou dobrou práci pokud možno mohli získat přímo tady: podnikatelskými pobídkami apod. A s těmi zase souvisí to, aby skutečně bylo podporováno ono firemní školství – město i kraj by měly podporovat především firmy, které si budou vychovávat vlastní odborníky.
Je to skoro začarovaný kruh. Ale začít lze od toho nejmenšího: zajímejme se o své kladenské školy!
U článku byla využita fotografie z české Wikipedie od autora Edisteewr